Gustav Krum

Poutavá výstava děl malíře a ilustrátora Gustava Kruma v sálech na nádvoří zámku Valtice, která návštěvníkům nabídne mimořádný soubor vystavených originálů zapůjčených ze soukromých sbírek ctitelů Gustava Kruma. Velká část exponátů se vůbec poprvé prezentuje veřejnosti.

Gustav Krum (1924 - 2011) byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih, proslulé jsou zejména jeho ilustrace ke knihám Karla Maye, kterými autenticky navázal na svého předchůdce Zdeňka Buriana. Podle stejnojmenného románu Karla Maye vycházel také v letech 1964 až 1966 Krumem ilustrovaný komiksový čtrnáctideník Vinnetou. Kromě více než dvou desítek "mayovek" ilustroval Gustav Krum třeba román Křížáci Henryka Sienkiewicze z roku 1955. 

V červnu a červenci 2019 najdete na zámku Valtice ucelený průřez tvorbou Gustava Kruma, obrazy a ilustrace, ale také knihy a další předměty.

 

GUSTAV KRUM

akademický malíř a ilustrátor

(23. 5. 1924 – 21. 3. 2011)

Narodil se do česko-německé rodiny v moravském městě Jihlava. Od dětství u něj převažovala vášeň k historii a dobrodružství, a protože se mu výtvarného talentu dostalo měrou vrchovatou, znamenalo to v jeho pojetí jediné: kreslit a malovat.

Zatímco v reálu jej obklopovalo prostředí středověkého města, na něž si mohl sáhnout, dobrodružství pro něj jednoznačně splývalo s dílem spisovatele Karla Maye, při kterém se mohl nechat unášet na vlnách snění. Maye nejenže podrobně pročetl v obou jazycích, zejména orientální série ho fascinovala, ale také je detailně znal a dokázal o něm zasvěceně diskutovat.

V letech 1949 až 1954 vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění a ještě během studií získal Hlavní cenu AVU za svou sérii litografií k románu Křižáci od Henryka Sienkiewicze.

Spojená jména Karel May-Gustav Krum představují v mysli čtenářů dobrodružné literatury jakousi tradiční a kvalitní marketingovou značku. Kvalitou stejnou jako Karel May-Zdeněk Burian, ale ve svém výsledku přece jen jinou. Zdeněk Burian se k ilustrování Mayova díla dostal začátkem třicátých let, o generaci mladší Krum, který Maye (a tím i Buriana) zbožňoval od dětských let, se ke svému autorovi profesně dopídil až v polovině šedesátých let. Zájem o Mayovo dílo tehdy odstartovala vlna filmových mayovek promítaných v kinech. Zásadní měrou se o Krumův prvotní pracovní kontakt s Mayem nezasloužil nikdo jiný, než opět Burian. Odmítl totiž nabídku z redakce armádního čtrnáctideníku Zápisník, aby kreslil na jeho stránky kreslený seriál podle románu Vinnetou. A právě na své místo doporučil čtyřicetiletého Gustava Kruma, tehdy už svého přítele, jehož tvorbu znal, včetně vztahu ke Karlu Mayovi. Redakce ani samotný výtvarník nezaváhali a od té doby „žili“ Karel May a Gustav Krum bok po boku, pod jednou střechou ateliéru. A to nejen v Zápisníku, ale i v dalších projektech až do malířovy smrti.

Pro Zápisník vytvořil Krum v letech 1964-66 padesát šest dvoustránkových pokračování seriálu, což bylo 570 panelů, z nichž každý mohl být samostatnou ilustrací. Byla to dobrá volba, díky oblíbenosti seriálu náklad časopisu vzrůstal a na stáncích PNS a v trafikách se stal nedostatkovým titulem. Bohužel koncem roku 1966 byla redakce (údajně na příkaz shora) přinucena ukončit jeho otiskování bez slova vysvětlení.

Na základě kreseb pro seriál si Gustava Kruma vybralo nakladatelství Olympia, které mělo v plánu vydávat stěžejní romány Karla Maye. Chtělo začít jeho láskou, dobrodružstvím Kara ben Nemsího v šestidílném opusu Ve stínu Pádišáha (1970-73). Co zbývalo malíři než ochotně souhlasit – splnil se mu tak dětský sen, aniž by dopředu tušil, že spolupráce se protáhne na celé čtvrtstoletí. Za tu dobu opatřil dvacet tři Mayových knih barevnými obálkami (kombinovaná technika) a značným množstvím černobílých perokreseb, které se vyznačují nejen suverenitou výtvarného projevu, ale i dokonalou intuitivní volbou prostředí a faktografickou přesností scén a figur.

Ale ani ostatní autoři dobrodružné, potažmo chlapecké prózy u něj nezůstávali stranou. Zvizualizoval tak čtenářům dramatické i popisné scény románů a povídek J. F. Coopera, H. Fasta, E. Fikera, J. Foglara, M. Kosiny, J. Londona, J. Schaefera, J. M. Trosky, M. Zapletala a dalších. Rovněž tvorba pro historické romány (W. Scott, H. Sienkiewicz) a dokumentární literaturu (F. Hoffmann, W. K. Weider) prochází celým jeho dílem a vytváří tak kontinuální vazbu s jeho dějinnými obrazy, ať už je dělal pro město Jihlavu, muzea v Polné a Horšovském Týně nebo šlechtický rod Bechinie z Lažan.

Důležitou kapitolou Krumova života bylo více než třicetileté osobní i profesní přátelství s Bohumilem Konečným-Bimbou, dalším ilustrátorem dobrodružství. Tento vztah se překlopil i do společné práce, ať už oficiální nebo skryté (skryté proto, že v 70. letech Konečného poškodila na zakázkách z různých nakladatelství Sadeckého aféra s Octobrianou). Nejprve byly jejich výsledkem tři Foglarovy romány pro Olympii – Pod junáckou vlajkou (1969), Devadesátka pokračuje (1969) a Stínadla se bouří (1970). Skrytou spolupráci pak navrhl Bimbovi Krum pro kreslený seriál Král Madagaskaru (Pionýrská stezka 1975-76), kde oba figurovali pod společným pseudonymem G. Branšovský. V témže čase ilustrovali western Eduarda Fikera Stráž na Psí skále (1976) a později pro Artii cizojazyčnou Archäologii (1980), u nichž už bylo uvedeno jen Krumovo jméno.

Sice zapomenutou a nedoceněnou, ale rozhodně ne nevýznamnou epizodou v Krumově knižním díle jsou ilustrace k nevydané románové trilogii Aloise Tlučhoře Děti jeskyň, které vyhotovil pro německé nakladatelství Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG ve Stuttgartu. V rychlém sledu několika měsíců roku 1985 tak vzniklo třicet tři barevných celostránkových temper a dvě barevné předsádky.

Významné, byť závěrečné období v Krumově tvorbě tvoří jeho spolupráce s nakladatelstvím Toužimský a Moravec (1992-2005). Mimo jiné zde ilustroval osm knih J. Schaefera, mezi nimi známé romány Shane a Muž se srdcem kovboje. Do proudu dobrodružné ilustrace vstoupil románem Jacka Londona Volání divočiny (1956), aby téměř za padesát let svůj ilustrátorský kruh uzavřel poslední knihou pro TaM, shodou okolností opět Londonovým románem Tulák David Grief (2005) a tím se rozloučil s bohatou ilustrátorskou tvorbou.

Pro Toužimského a Moravce ilustroval Gustav Krum rovněž Mayovy Vánoce (1992, 1995) a tři panely ze stejnojmenného kresleného seriálu byly použity na obálky nedávno restartované trilogie Vinnetou (2014-15). Německé nakladatelství Karl-May-Verlag v Bambergu převzalo dvě obálky románů z Olympie Cizinec přichází (1994) a Přízrak (1995), pro svá vydání Das Buschgespenst (2008) a Der Fremde aus Indien (2009). Ještě o něco dříve KMV použilo v titulech dvousvazkového vydání Ardistan und Dschinnistan (2005-06) dva obrazy z volného mayovského cyklu, který Krum namaloval pro štramberskou výstavu Pokrevní bratři (2002).

Právě druhá půle prvního desetiletí nového milénia se nesla v kontextu Krum-May zcela v německém duchu. Muzeum Karla Maye v Radebeulu uspořádalo Krumovi velkolepou výstavu ilustrací k Mayovým románům, trvající téměř půl roku (28. 10. 2006 – 31. 3. 2007), jejíž vernisáže se malíř i přes svůj pokročilý věk osobně zúčastnil. Součástí byl i osmdesátistránkový katalog seznamující návštěvníky s celou mayovskou tvorbou Gustava Kruma, s důrazem na ilustrační ukázky. Pomyslnou tečkou za poutí malíře a jeho spisovatele pak bylo vydání třetího dílu publikace Traumwelten Bilder zum werk Karl Mays (2010), věnované ilustrátorům Karla Maye. Tady je Krumovi přenechána podstatná část v podobě padesáti dvou stran z celkového počtu 384 stran, což vykazuje jasnou dominanci mezi 81 uvedenými ilustrátory. Publikace se k němu dostala několik týdnů před jeho skonem a udělala mu obrovskou radost.

 

V sobotu 1. června 2019 proběhne od 17:00 slavnostní vernisáž výstavy a křest knihy. Od 2. června do 31. července 2019 je výstava otevřená denně od 10:00 do 18:00, vstup je přímo z vnitřního nádvoří zámku Valtice, místnosti jsou v přízemí, vstup je bezbariérový.

Na výstavu lze koupit lístek samostatně za cenu 70 / 50 Kč nebo v kombinaci s hlavním prohlídkovým okruhem za 230 / 160 Kč.

Základní informace

  • délka 45 minut
  • max. 50 osob

Návštěvní doba

Období Dny Hodiny
1. 1.–1. 6. uzavřen
2. 6.–31. 7. po–ne 10.00–18.00
1. 8.–31. 12. uzavřen

Vstupné

Výstava Gustav Krum

  • Dospělí 70 Kč
  • Děti do 6 let zdarma
  • Děti a mládež 6 - 18 let 50 Kč
  • Studenti 15 - 26 50 Kč
  • Senioři nad 65 let 50 Kč
  • Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 180 Kč
  • Držitelé průkazu ZTP/P a průvodci ZTP/P zdarma
  • Držitelé průkazu ZTP do 18 let zdarma
  • Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 50 Kč
  • Držitelé průkazu Fondu ohrožených dětí 50 Kč
  • Držitelé karet ICOM, ICOMOS, Asociace muzeí a galerií ČR, zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a novináři po předchozí akreditaci zdarma
  • Výstava je umístěna v přízemí ve východním křídle zámeckého paláce (na nádvoří vlevo), přístup je bezbariérový.

Společný lístek: Výstava Gustav Krum a Hlavní prohlídkový okruh

  • Dospělí 230 Kč
  • Děti do 6 let zdarma
  • Děti a mládež 6 - 18 let 160 Kč
  • Studenti 15 - 26 160 Kč
  • Senioři nad 65 let 160 Kč
  • Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 610 Kč
  • Držitelé průkazu ZTP/P a průvodci ZTP/P zdarma
  • Držitelé průkazu ZTP do 18 let zdarma
  • Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 160 Kč
  • Držitelé průkazu Fondu ohrožených dětí 160 Kč
  • Držitelé karet ICOM, ICOMOS, Asociace muzeí a galerií ČR, zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a novináři po předchozí akreditaci zdarma

rezervace není nutná