Valtice

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnes zavřeno

V souladu s usnesením vlády je objekt od pondělí 12. října uzavřen. Děkujeme za pochopení.

Zavřít

Zámecký park

Historický pohled i současná dispozice parku zámku Valtice

Naučná stezka pro děti

V zámeckém parku můžete najít 7 vyznačených stanovišť. Když je obejdete s tužkou a hracím plánem, dozvíte se něco nového o zahradách a zahradních architektech, projdete celý park a skvěle zabavíte své děti.

Hrací plán s instrukcemi je k vyzvednutí na hlavní pokladně zámku Valtice nebo ke stažení zde ve formátu pdf.

Plán i hra samotná jsou zdarma. Park je volně přístupný.

Stručné informace o zámeckém parku přinesl také webový portál Rodičem v Brně.

hra pro deti_2020.pdf
PDF (1,52 MB)
planek trasy.JPG
JPG (222,66 KB)

Valtický zámecký park bezprostředně navazuje na budovy zámku a má rozlohu asi 25 hektarů. Roste tu kolem 40 druhů jehličnanů a více než 75 druhů listnatých stromů. I když park byl po dlouhá staletí součástí šlechtického sídla a dle toho náležitě zvelebován ve stylu anglické zahrady, po několik desítek let v minulém století byla jeho návštěva téměř nemožná. Nedaleko za zámkem totiž parkem procházela československo-rakouská státní hranice a tedy železná opona. Návštěvy parku byly i pro valtické obyvatele velmi obtížné, tato doba se podepsala také na stavu parku, jeho prvotřídní údržba rozhodně nebyla prioritou a z této doby dodnes v parku nacházíme vzrostlé náletové dřeviny či nepatřičné shluky keřů. Od roku 1990 je zámecký park opět veřejnosti plně a volně přístupný.

Dnes je park oblíbeným cílem procházek místních obyvatel i turistů. Vede tudy také Valtická vinařská stezka, která seznamuje veřejnost s historií pěstování vinné révy na Valticku, ale také s péčí o vinohrady a se zpracováním révy. V posledních třech letech také v parku funguje služba vyhlídkových jízd kočárem, mezi turisty velmi oblíbené atrakce.

Stejně jako v celých Valticích, nejsou aktuálně v parku žádné vodní toky ani plochy, dříve býval Šnečí rybník u Žabího sklepa, ale nezachoval se. Absence vodních prvků valtickému parku poněkud ubírá na atraktivitě, zejména při srovnání s parkem lednickým, kde uměle vytvořené rameno Dyje a rybníčky tvoří srdce parkové kompozice.

Na obrázku níže je areál zámku Valtice v pozadí se zámeckým parkem v dnešní podobě. 

Letecký pohled na zámek Valtice a zámecký park v roce 2014. Zdroj:archiv zámku Valtice.

Na dalším snímku je vyznačený celý areál zámeckého valtického parku, od zámku s Bylinkovou zahradou až po volnou krajinářskou kompozici, ohraničenou ulicí Dlážděnou. Za zdí zámeckého parku již téměř nepokračuje obytná zástavba, jsou zde naopak cesty na nedalekou kolonádu Na Rajstně nebo pěší i cyklo stezky do blízkého Rakouska.

Areál zámeckého parku. Zdroj: www.google.cz/maps.

Historie a vývoj zámeckého parku

Valtické šlechtické sídlo bylo nepochybně obklopeno různě velikými užitkovými nebo okrasnými zahradami a parky po většinu své existence. Ve srovnání s úpravami kolem liechtensteinského zahradního paláce ve Vídni-Rossau i s lednickým parkem vždy byl park ve Valticích mnohem skromnější.

Od sklonku 12. století  lze zde předpokládat přinejmenším užitkovou zahradu, tedy zelinářskou a bylinnou zahradu, patrně doplněnou i ovocným sadem, vinicemi a možná i chmelnicí, která zřejmě ležela v prostoru kolem dnešního tenisového kurtu. První známé vyobrazení zámku, Vischerova veduta, pochází z roku 1672 a ukazuje na straně k městu jen pustý svah.

Veduta G. M. Vischera z roku 1672. Zdroj: archiv zámku Valtice.

Na Vischerově vedutě je za dnešním zámkem (na dnešní zámecké louce) patrná budova hradu, která však v 18. století byla zbořena a dodnes žádná připomínka hradu v parku není, proto jsou v prostoru zámecké louky od podzimu 2019 vysazovány krokusy, aby každé jaro připomněly obrys hradu. 

Delsenbachova rytina z roku 1721 již zaznamenává pravidelné menší zahrady. Patrně už za Karla I. z Liechtensteina byly v exteriérech umístěny také ozdobné vodní prvky. S úpravami parku souvisely i velkorysé změny celé okolní krajiny za knížete Karla Eusebia, například výsadby Lednické aleje (1656), ale patrně i alejí Břeclavské, Lanžhotské a Ladenské.  Někdy v této době vznikla i alej k bažantnici směrem na Mikulov a obory uzpůsobené parforzním honům v Bořím lese. V zámeckém parku, kolem Žabího sklepa, určeného zejména pro skladování ledu, zeleniny a archivaci vín, se rozprostírala zelinářská zahrada a sady.

Kresba J. A. Delsenbacha z roku 1721. Zdroj: archiv zámku Valtice.

Za vlády knížete Josefa Václava, dvořana císařovny Marie Terezie, byly pravděpodobně uskutečněny úpravy, o kterých se můžeme dohadovat podle známého Bauerova pohledu na zámek z roku 1776, zobrazujícího za jeho jižním průčelím dispozici se dvěma altány, kašnou a osovou komunikací s mostem sevřenou jehličnatými porosty. Na této podobě se snad podílel prostřednictvím staršího projektu francouzský zahradník Dominique Girard.

F. A. Bauer, Barokní zámecká zahrada. Codex Liechtenstein. Zdroj: LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz-Vienna.

Nejpozději od počátku 19. století má park dvě části. Přední pravidelnou francouzskou pod zámeckými okny a přírodní, rozsáhlejší část ve stylu anglickém, patrně dle návrhu Isidora Canevaleho. Na dnes nepřístupné umělé jeskyni Peklo byl tehdy vybudován vyhlídkový gloriet, ale stejně jako on se nedochoval ani čínský pavilón. Na severozápadním okraji parku stála již od roku 1794 Venerie, areál sloužící pro chov psů za účelem parforsních honů. Od roku 1805 byla ve Valticích zřízena také  pěstební školka zajišťující dřeviny pro celý Lednicko-valtický areál.

Karel Rudczinský. Plán anglického parku a užitkové zahrady u zámku ve Valticích. Zdroj: LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz-Vienna.

Za vlády knížat Aloise I. Josefa a Jana I. došlo k další výstavbě a výsadbě daleko za hranicemi valtického i lednického zámeckého parku. Vznikly salety, které dodnes určují unikátní ráz kulturní krajiny na pomezí Moravy a Dolního Rakouska. Této otevřené koncepci odpovídalo i spojení zámeckého parku dnes již neexistujícím mostem s Křížovým sklepem a Kolonádou na Rajstně.

Areál zámeckého parku kolem roku 1915. Zdroj: archiv Muzejního spolku Valtice.

Za knížete Jana II. bylo vykoupeno 14 domů v Barvířské ulici a došlo k rozšíření parku podle projektu Vincenza Michelliho. Byl vymýcen vinohrad na svahu pod okny zámku a vytvořen prostor nazývaný jako amfiteátr. Po roce 1945 se stal zámecký park součástí hraničního pásma, u Žabího sklepa začínala nepřístupná zóna s ostnatými dráty a parku nebylo věnováno žádné zvláštní péče ani rozvoje.

Pohled na zámek z parku kolem roku 1940. Zdroj: archiv zámku Valtice.

Pohled na zámek a kostel z parku kolem roku 1940. Zdroj: archiv zámku Valtice.

Dnešní zámecký park má nadále zachováno rozdělení na francouzskou zahradu, na kterou je výhled přímo z hlavní prohlídkové trasy zámku, a rozlehlejší anglický park. Zámecký park je využíván pro procházky, jízdy kočárem či k odpočinku na zámecké louce.

Pohled na část francouzské zahrady a amfiteátr v červnu 2019. Zdroj: Lenka Beránková.

Detaily zámeckého  parku

Valtický zámecký park nedisponuje tolika stavbami jako známější park lednický, i tak je zde několik zajímavých prvků, které stojí za zmínku, stejně jako zajímavé dřeviny.

Významné a vzácné dřeviny, vinohrad

Ve valtickém zámeckém parku roste na 40 druhů jehličnanů, z nichž nejvýznamnější jsou jalovec viržinský Juniperus virginiana, borovice černá Pinus nigra a pazerav sbíhavý Calocedrus decurrens. Z přítomných 70 druhů listnatých dřevin nutno zmínit převislý jerlín japonský Sophora japonica „Pendula“, nejstarší exemplář na našem území, břestovec západní Celtis occidentalis, dřezovec trojtrnný Gleditsia triacanthos, libocedr Callocedrus deccurens, liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera a ořešák černý Juglans nigra.

Jerlín japonský převislý Sophora japonica „Pendula“ je strom, který dorůstá obvykle do 3 až 5 metrů výšky a 4 metry do šířky. Kultivar je typický svými převislými větvemi. Valtický stromek je unikátní svými zakořeněnými větvemi v zemi, které vytvářejí nové kmeny. Je to nejmohutnější rostlina svého druhu nejen u nás, ale i ve Střední Evropě. Dle místních pamětníků byl stromek do Valtic přivezen na vagonu v roce 1910. Další, ale mnohem menší stromky lze najít ještě na západní straně zámku ve Valticích nebo v zámeckém zámku v Lednici. Tam před kaplí roste i strom původního druhu, pro svoji vzácnost je chráněn dřevěným plůtkem.

Před Žabím sklepem byla 28. 10. 2018 u příležitosti výročí založení československého státu zasazena tzv. Lípa republiky, lípa srdčitá Tilia cordata. Za zmínku stojí jistě také tisové stěny, které ohraničují prostor amfiteátru a pocházejí z roku 2012.

Na ploše dnešního travnatého amfiteátru býval několik desítek let knížecí zámecký vinohrad, přesnou dobu založení neznáme. Vinohrad představoval myšlenku návratu užitkových kultur jako účinných prvků v zahradní kompozici. Vinohrad zanikl po 1. světové válce, kdy vzhledem k nedostatku potravin kníže povolil v zámecké zahradě místním obyvatelům pěstovat zeleniny.

Pohled na zámek a zámecký vinohrad kolem roku 1900. Zdroj: archiv zámku Valtice.

Sochařská výzdoba

V současné době můžeme sochařskou výzdobu valtického parku najít v amfiteátru, kde před kulisou z tisů stojí barokní sochy nainstalované v roce 1927, kdy byly přivezeny ze zahrady v severomoravských Branticích. Nahoře uprostřed je dvojice sfing, po jejich stranách potom jsou sochy Herkula, Apollona, Boha Pana hrajícího na flétnu a socha Merkura. Amfiteátr ve spodní části zdobí vázy s antickými motivy, které byly spolu s lavicemi vyrobeny podle projektu architekta Weinbrennera.

Socha Herkula v zámeckém parku kolem roku 1940. Zdroj: archiv zámku Valtice.

Váza s antickými motivy v zámeckém parku. Zdroj: Lenka Beránková.

Sochy Herkula a Apollona v zámeckém amfiteatru, v popředí jízda kočárem. Zdroj: Lenka Beránková.

Amfiteátr v zámeckém parku. Zdroj: Lenka Beránková.

Drobné stavby

Na samém počátku zámeckého parku, pod východním křídlem předzámčí, leží unikátní bylinková zahrada s více než 300 druhy bylin. Bylinková zahrádka byla založena v roce 2004 manžely Tiree a Lubomírem Chmelarovými, od roku 2017 nese zahrádka jejich jména. Bylinková zahrada představuje samostatný návštěvnický program po několik měsíců v roce, jsou zde pořádány také nejrůznější kurzy a vzdělávací aktivity pro veřejnost.

Ve vztahu k zámku na odlehlém místě v zámeckém parku byla na počátku 19. století vybudována umělá jeskyně, zvaná Peklo, ukrytá v malém návrší. Na koruně návrší byla navíc postavena vyhlídková stavba v podobě čínského pavilonu. Umělá jeskyně má jednoduchý křížový půdorys a její vznik byl součástí přestavby zámeckého parku podle plánu vynikajícího rakouského architekta Isidora Canevaleho. Po odstranění veškerých staveb během vlády knížete Jana I. z Liechtensteinu zůstala umělá jeskyně jediným dodnes dochovaným zahradním prvkem sentimentální koncepce valtického zámeckého parku z přelomu 18. a 19. století, čínský pavilon se nedochoval. V současné době je jeskyně Peklo nepřístupná pro svůj havarijní stav.

Peklo na fotografii z ledna 2017. Zdroj: Lenka Beránková.

Žabí sklep býval nejmenší ze čtyř tehdejších knížecích sklepů ve Valticích, přestože jeho kapacita je úctyhodný 2000 věder. Byl součástí kuchyňské zahrady z časů knížete Karla z Liechtensteinu (1569 – 1627), ale přesné datum jeho vzniku není známo. Sklep sloužil jako sklad ledu a snad i zeleniny z blízké užitné zahrady. V pozdějších letech se změnila jeho funkce na sklep vinný. S ohledem na skutečnost, že ve sklepích pod hlavní budovou byla topeniště pro systém stěnového vytápění (tzv. „Luftheizung“), byl žabí sklep využíván také jako sklad potravin. V současné době je v obou sklepních kvelbených kójích umístěna výstava Tajuplný svět, ve které známý český badatel a cestovatel Arnošt Vašíček představuje zajímavosti z celého světa, díky čemuž se rozšířila nabídka programů pro návštěvníky zájmu o další populární oblast.

Vchod do Žabího sklepa na jaře 2018 před instalací výstavy Tajuplný svět. Zdroj: Lenka Beránková.

Pro mnoho návštěvníků představuje možná nečekaný prvek v parku tenisový kurt s antukovým povrchem. Ten však vznikl již v letech mezi dvěma válkami na místě bývalého Michelliho parteru a je dodnes využíván.

Knížecí tenisový kurt v zámeckém parku. Zdroj: Lenka Beránková.

Pohled z amfiteátru na tenisový kurt. Zdroj: Lenka Beránková.

Mapa současného stavu zámeckého areálu s parkem. Zdroj: archiv zámku Valtice.

Literatura a prameny

  • Konečný, M.: Zámek Valtice. Národní památkový ústav 2018.

  • Kuča, K. a kolektiv: Krajinné památkové zóny České republiky. Národní památkový ústav. Praha 2015.

  • Rakovská, L. a kolektiv: VALTICE. Město mezi vinohrady. Město Valtice 2018.

  • Valtice a Lichtenštejnové. Zámecká zahrada, památky, bibliografie. Moravská zemská knihovna a Národní památkový ústav. Brno 2018.

  • Archiv zámku Valtice.