Kolonáda Na Rajstně

Monumentální památník na vyvýšenině nedaleko Valtic

Kolonáda na vrchu Reistenberg (zvaném také Homole), který se tyčí na pomezí dnešní jižní Moravy a Dolního Rakouska, je jedním z posledních děl architekta Josefa Hardtmutha ve službách Liechtensteinům.  Hardtmuth navrhl klasickou formu kolonády, na jejíž osu umístil volnou citaci římského triumfálního oblouku. Jedná se o jeden z vrcholů empírového triumfalismu v naší zemi.

Kníže Jan I. kolonádu nechal postavit na památku otce Františka a dvou zesnulých bratrů, Filipa a Ludvíka. Jejich podoba je zvěčněna sochami v nikách severní strany kolonády, antické tuniky odkazují k domnělému římskému původu rodu. Šestnáct reliéfů představuje rodové ctnosti a připomíná, že Liechtensteinové podporovali například hudbu, architekturu, filozofii i charitu a dokládá jejich rozvahu a odvahu. Dedikaci Janovu otci a bratrům dodnes dosvědčuje německý nápis „ Syn otci, bratr bratrům“ na straně severní, na straně jižní, rovněž německy, čteme obdobné věnování „Nezapomenutelným mužům jediný přeživší syn“.

Kolonáda je tedy rodovým památníkem a zároveň krajinnou pohledovou dominantou, jejíž umístění oceníme nejlépe za východního slunce na horizontu cesty z Poštorné. Stavba bývá tradičně - nikoli neoprávněně - přirovnávána k schönbrunnskému Glorietu. Práce byly zahájeny v roce 1812 pod vedením Josefa Poppelacka, hrubá stavba však probíhala zejména v roce 1816, následujícího roku byla doplněna bohatou výzdobou z dílny vídeňského sochaře Josefa Kliebra. Podle dobových pramenů byla budova dokončena až v r. 1823.

(Více informací i unikátní historický obrazový materiál vám poskytne zdroj této krátké anotace, publikace Vitruvius Moravicus: neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku po roce 1800, jejímž editorem je Michal Konečný. Knihu vydal Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži roku 2015 v Brně.)